Tohle čtení se vám asi nebude moc líbit. Ale dlouho jsem sem nic nenapsal, a leccos chce ven, takže here we go.....

Jedna a tatáž věc.. A tolik pohledů na ni může být... To platí ve všem...

Odmala je nám něco vštěpováno. Všechna ta zažitá "obecně platná" pravidla, či nazvěme to stereotypy. Doslova je nám to vtloukáno kladivem do hlavy. Už od mala, přímo do hlavy důvěřivého dítěte, které ještě bere věci poctivě tak, jak to přichází, bez předsudků. A tím v něm je už od mala mnoho z té přirozené kreativity zabíjeno...

Cože to tu zase melu za nesmysly?

Asi melu, copak ale většina z nás odmala neslyšela podobné řeči, jako... "Tohle je bílé a to je správné." nebo "Tohle je černé, to se nedělá, to správné není, to se nesluší, co by tomu řekli lidi atd."
Anebo řeči typu: "Tohle je možné jedině tak a tak, tak se to tak nauč brát." A na dětskou otázku "PROČ?" zazní často odpověď : "Protože to tak prostě je... Tak se to prostě dělá... To je normální... Neotravuj s blbostma... atd."

Ale ksakru, proč, když mnohé z toho jde přímo proti zdravému rozumu? Proč děláme věci proti přirozenu, Přírodě a tím i proti nám samotným???

Například co se týče vzdělání. Většina to zná... "Musíš jít na tu a tu školu, musíš mít maturitu, aby Te někdo bral vážně. Musíš mít diplom, nejlépe z toho a toho oboru, abys měl úctu, peníze a prestiž. Tvoje sny nás nezajímají, půjdeš na gympl nebo tam a tam a hotovo. Nás nezajímá, že ty chceš být herečka nebo že ty chceš být zahradník. Prostě půjdete tam a tak to bude, i my jsme si tím prošli, tak je to správné..."

BLA BLA BLA... Tohle je jen zcela nepatrný zlomek všech těch smutných, často sice v dobrém myšlených, ale omylů, které nás od mala doprovází...

Začíná to doma, poté venku mezi kámoši a lidmi a silně se to utvrzuje i ve škole.
Samozřejmě jsou vyjímky, vyjímečné školy a hlavně vyjímeční kantoři. Jsou tací, je jich snad někde i dost. Ale na druhou stranu, narovinu, je tu podle mě stále převaha těch zaprděných přízemních kantůrků, kteří jedou podle předem nalinkovaného, mnohdy dosti nepružného a době neodpovídajícího plánu. A pokud příjde nečekaná změna, "plán je ohrožen", nastává panika a neschopnost pružně a v klidu reagovat. Reagovat, ne podle platných "směrnic", které taky v mnohém svazují ruce i jim, ale podle normálního selského rozumu...

Co pak tací (třebaže jinak úplně hodní a dobří) lidé mohou mladým nadšeným a HLEDAJÍCÍM děckám do té hlavy natlouct??

Co užitečného, kromě znechucení ze školy, rezignace na své JÁ a tun nepotřebných nudných informaci...??? ÁÁÁÁÁ...

Když vidím to znechucení teenagerů rvát si do hlavy ta kvanta pro život ZCELA NEPOUŽITELNÝCH SRAČEK, zcela jejich nechuť, bezradnost a rebelii chápu. Především chápu ty kreativní, kteří tímto ubíjením osobnosti trpí, teď nemluvím o flákačích z podstaty.

I já takto trpěl... Tedy trpěl... ne nijak bytostně. Mně to bylo brzy popravdě celkem buřt, ten středoškolský moloch. A nejsou to teď žádné silácké řeči, jen skutečnost, každý kdo mě zná to ví. Měl jsem totiž v životě obrovské ŠTĚSTÍ, už od mala. Ale k tomu se ještě dostanu. Důležité bylo, že já měl jasno o životě už na základce!

Střední mě hodně zklamala...

Vadilo mi, ale úplně děsně, že mozek, v středoškolském tradičním vzdělání, byl/je místo rozvoje kreativního myšlení degradován na úložiště tolika nepotřebných faktů. Vadilo mi, že v reálném životě nesamostatní šprti byli vyzdvihováni na úkor kreativních lidí, kteří nechtěli příjmout tento z části zcela nefunkční model...

Vadilo mi do morku kostí to nepsané pravidlo, že: "Nevadí že tomu nerozumíš, hlavně že nad tím prosedíš mládí a naučíš se to nazpaměť!" Děsně jsem proto neměl tento systém rád a hned jak to šlo, opustil jsem ho.

A upřímně, vůbec ne proto, že bych byl líný se učit atd, ale proto, že jsem tomuto zatuhlému systému od začátku nevěřil, jako málo funkčnímu, už tehdy! Ta zatuhlost a potlačování člověka jako individua byla tak děsně nefér a děsně krátkozraká!!! Bralo mi to veškerou motivaci v tomto zajetém školním systému pokračovat!

Vzal jsem si ze střední tehdy jen to opravdu pro mě potřebné, tedy jazyky, určitý všeobecný přehled a HLAVNĚ ČAS! Čas věnovat se po škole svým snům a koníčkům, naplno, místo učení se zbytečným nesmyslům jen kvůli co nejlepším známkám... A přípravou na další velkou LEŽ, tedy na zkoušku dospělosti, jak nám byla celou dobu tak trapně a LŽIVĚ prezentována MATURITA!

PCHE!!! Taková blbost!

Jak směšné, jak blbé, a přesto... kolik spolužáků se tehdy 4 roky doslova trápilo pro nesmysly, celou tu dobu kašlali na koníčky a šrotili ta kvanta informací, zatímco já si odpoledne lítal v lesích a kopal do boxovacího pytle, stejně jaké mé tehdejší vzory... A kam je to dovedlo... O tolik dál??

Byla to zvláštní doba... marná, a zároveň tak poučná. Tehdy se to u mě zásadně lámalo... kam půjdu a JAKÝ BUDU!!!

A zcela svobodně, navzdory tvrdému odporu učitelů, okolí i rodiny jsem se rozhodl v této pro mou PŘIROZENOST nefunkční školské cestě po gymplu nepokračovat. Nehodlal jsem doslova ztrácet ŽIVOT a čas něčím, co nikdy nechci být... a škola, na kterou bych opravdu chtěl u nás nebyla...

Kdybych chtěl být lékař nebo jaderný fyzik, je to jiné. Úplně! Tady jiná než tradiční cesta asi není a bez dalších škol bych se neobešel. Tady to zcela beru! Jenže já měl jasno už od základky a tak jsem naštěstí nemusel nic jen tak nejistě zkoušet....

Nevím odkud přišel tento dar, to pevné rozhodnutí a vědomí CO CHCI. Už tehdy... velký dar, největší v mém životě!, Neboť jestli drtivé většine mladých lidí okolo mě něco chybí, je to VIZE, neboli vědění toho, CO CHTĚJÍ!!!
"Vědět co chci", to člověku ušetří děsně moc zbytečné energie na ceste za vůbec zjištěním CO TO JE! KDO JSEM!

Pevně věřím, že v mém konkrétním případě jsem to tak pevně věděl díky tomu, že jsem byl od mala co nejvíce v lesích a Přírodě...

Odmala jsem měl zejména díky zcela úžasným horalským prarodičům obrovský prostor pro své klukovské sny! A věřte, malému prckovi plnému života je lépe v lese, než u počítače nebo na pískovišti!!! To na děti působí, dává jim to prostor snít a své sny rovnou i žít... Učí je to věřit si, věřit svým snům...

Ve dne v lese, večer pak až do vyčerpání u knížek, u všech těch neskutečných indiánských, korzárských, robinsonovských a aljašských dobrodružství... TO BYLO MÉ DĚTSTVÍ! A malej kluk těm velkým příběhům cti a svobody věří, naplno, zcela naplno!

Tohle Playstation nikdy nesvede...

Když člověk ví, co chce, neztrácí čas, nedokáže prostě ztrácet čas něčím, co JASNĚ vede úplně jinam!!! Když někdo opravdu ví co chce, nepůjde tam, kde svou svobodu nevidí... Ani za nic!!! I když se celé okolí třeba na hlavu staví!!! Prostě to nejde! NEJDE jít proti vlastnímu přirozenu. Těžké odolat tlakům okolí, ale když člověk ví, nic ho nezviklá, nic na světě.

Jsem tak nesmírně vděčný za ten les a hory i hory příběhů ve svém dětství... Největší dar! Přesto to byl i tak boj, když se ohlédnu...

No není to smutné? Mladý člověk pevně ví co chce, věří svým snům více než čemukoliv jinému. A okolí, místo aby bylo šťastné, že se kluk našel, tak je zcela zdrcené, že nechce jít "tradiční" cestou, která je přeci "JEDINÁ SPRÁVNÁ"... No není to smutné?

A neděje se svým způsobem to i přímo vedle vás???

Po střední jsem prostě šel, kam jsem cítil že musím, i když jsem měl doma "peklo"... Ale nešlo to jinak. A zcela chápu, že lidem co žijí v systému příliš dlouho, a navíc vyrůstali v minulém režimu, těm prostě to, že se doba změnila, a že je třeba být pružnější v myšlení a vnímání světa, těm to slovy nevysvětlíš... Nejde to... ne snadno a hlavně ne násilím... Jedině silná inspirace by snad něco zmohla...

Ale to už jsem hodně odběhl od tématu, sakra... :-)

Jenže o tom to "celé" je! O tom, aby v lidech byla potlačena jejich přirozená síla a energie, která může proudit POUZE když se věci dějí svobodně a přirozeně.
A POZOR, svoboda neznamená nekonečné užívání si zadarmo! Vůbec ne, to by nefungovalo. SVOBODA = především zodpovědnost za MOŽNOST volby! Někdy je to pěkně drsný risk... a nemusí vyjít... Ale stejně... ta možnost volby... Není to nádhera, i když to vždy něco stojí?

Celý náš v mnohém úžasně kreativní, ale zároveň zevnitř degenerující systém je na tomhle zakrývání skutečných lidských schopností založen! Ať už se Ti to líbí nebo ne.. Jsi loutka! Ovce... Ty i já...

Na tom je to založeno... Na tom, že lidé se málo ptají PROČ! Hlavně sebe sama!!!

"Proč jsou věci jak jsou? Proč se toho ve světě tolik zlého děje? Proč sám nežiji jinak, i když v koutku duše bych toužil po něčem úplně jiném, než právě mám či zažívám...?"

Proč se tak málo ptáme? Proč to tak jen je? Proč jedeme podle umělého, brutálního, sebe/vražedného peněžního systému, místo abychom se více učili od systému mnohem dokonalejšího... tedy systému Přírodního?

Myslím si, že lidi jsou líní, pohodlní a jejich přirozenost je ubita. Jsme ovládnuti atmosférou strachu, která je UMĚLE PĚSTOVÁNA v každém z nás. Ze všech stran... Tedy ne ze všech, Příroda nám říká pravý opak... Ta nám nelže! Nemá důvod, nejde ji o zisky, o moc, ale pouze o přirozenost a zachování sebe sama...
Příroda nás nestraší, nedělá z nás "nepozorovaně" novodobé otroky, nedělá z nás ani idioty...

Ale "společnost/systém" v mnohém ANO!

Děsně nás drtí a ždíme. Proto všechny ty negativní zprávy, proto všechny ty nafouknuté hrozby, jako krize, terorismus, prasečí chřipka, zdražování atd.
Proto ty tuny komerčních nesmyslů, pořadů, bulváru a laciných "zábav", doslova nevyčerpatelná záplava a smršť zbytečných sraček, které plní naše ždímané mozky na každém kroku!!!

Mimo ještě nedotčené Přírody...

Omlouvám se za ten výraz, ale je do nás hustěna lavina SRAČEK, které mají za úkol jediné...

Odvést naši pozornost od nás samých...

Copak k sakru neexistuje i obrovské množství pozitivních věcí, o kterých se dá referovat, psát v novinách a vysílat v TV? Copak neexistuje tolik úžasných lidí či věcí, které by dokázaly nás, bezduché stádo, inspirovat a donutit něco se sebou dělat???

Nebyli by lidi klidnější, spokojenější? Byli, samozřejmě že byli!!!

A žili by více podle svého vnitřního hlasu a přirozena! A byli by šťastnější, aktivnější, daleko více dobrého by se dokázalo! A jde to, a jak snadno!!! Velice!

Jenže to je právě to, co není "žádáno"... Kdo by pak kupoval všechny ty hovadiny? Kdo by pak platil šílené peníze za věci, které pak člověk vlastně vůbec nepotřebuje?

Není chtěno, aby byli lidé klidnější a více poslouchali své nitro. PROČ?

Protože svobodnější lidé by si více začali pokládat otázku: "PROČ TO JE JAK TO TEĎ JE!?" Proč na jednu stranu lítáme do vesmíru už i jako turisti a na druhou stranu není ani dost vody a chleba pro miliony lidí všude po světě?

CO JE DOPRDELE ŠPATNĚ??

?

Není CHTĚNÉ, aby si lidé více věřili. Takoví lidé by nebyli tak snadno manipulovatelní, nesežrali by kdejakou kravinu, která by jim byla médii předhozena jako FAKT!!! Systém by se zhroutil a nastoupil jiný, snad lepší.

Stejně se to stane, tenhle bordel ve světe je neudržitelný, absolutně ne.

Otázkou je, jakým způsobem se to stane a kolik lidí to přežije... Tuhle nezbytnou transformaci vědomí. Jak to proběhne? Já to tedy nevím, i když bych moc rád...

Jsou za tím politici? Ale prdlajz! To jsou často jen bezduché figurky, ovládané tím, kdo má skutečnou moc... skutečnou moc ve světě!

Kdo to je?

Jsou to geniální skupiny lidí bez CHARAKTERU, kteří si za století vybudovali užasně jednoduchý systém, který bohužel nejen nás na západě dokonale ovládá. Nejen nás! Horší je to, že abychom se měli stále stejně dobře, ždímeme ty z třetího světa, ty, co se nemohou bránit.

BLBOST?

Stačí pár šikovně zmanipulovaných informací, které se vypustí do západních médií, a šup, společnost je najednou proti tomu grázlovi kdesi v Asii či Africe, o kterém donedávna neměla ani potuchy... A jasně, pošleme tam tanky a vojáky atd... Jenže víme hovno, o co v těchto novodobých křižáckých výpravách skutečně jde..." O co asi... Je to spása tamního lidu? Nebo demokracie?!!? Opravdu si tohle myslíš??? WAKE UP truhlíku!

Kolem nás se buduje stále silnější systém, který je z velké části založen na strachu a lidské pohodlnosti. A lidi svazuje stále více divných zákonů, pravidel, "nezbytných potřeb" hygienických norem a já nevím čeho ještě všeho...

Strach v nás vyvolává hlavně neustálá mediální masáž ze všech stran a pohodlnost v nás vyvolává řekněme určitý komfort, který nám je milostivě ponecháván. Proto nás sice mnoho věcí doslova sere, ale dá se to zatím vydržet, tak držíme huby.
Tedy držíme je tam, kde bychom je držet neměli, a naopak, u piva a televize vše víme nejlíp...

Vidím to všude kolem sebe, i ve svém nejbližším okolí, tu zdegenerovanost hodnot a vlastního přirozena!! A je to celkem smutné, vidět blízké lidi, jak se trápí pro nesmysly, přitom podstatné a snadno dosažitelné věci naopak přehlíží či ZCELA nechápou :-(
A jsou nespokojeni. Pro lidi se zdravě "bojovým duchem" je skličující, jak zdánlivě těžko se proti tomu všemu dá něco dělat... Jak strašně je jedinec slabý a bezmocný...

Je smutné, jak těžká je transformace lidského vědomí... I toho mého... Ale není tomu zcela tak. Člověk není tak zcela bezmocný! Každá doba měla svého vůdce, zásadní myšlenku, i každá revoluce. I tahle si to jednou najde, doufám, a doufám, že se toho taky ještě dožiji...

Přitom je to vše tak "snadné"... Děsivě tenká linie, ta hranice mezi těmito "světy", mezi vědomím a zmanipulovaností... Přesto v drtivé většině případů hranice nepřekročitelná...

Strach a pohodlnost nás zbavuje vlastní kreativity a schopnosti zdravě uvažovat. Ale ne zdravě v intencích této společnosti, ale skutečně zdravě!

Zdraví lidé by nepotřebovali tolik nesmyslných věcí, služeb a PAVĚD, které ke štěstí právěže VŮBEC nepotřebují!!! Je to směšné až k pláči.. Vlastníme hromady VĚCÍ, které nám jsou k hovnu, jen chvilkově ukojily jakousi "potřebu či touhu". Nepotřebujeme je, přesto se dřeme a stresujeme a honíme, abychom je získali a měli. A když už je máme, chceme další...

Protože trvalejší štěstí se zakoupením nějaké věci ZÁSADNĚ NEKONÁ...

Nemůže ani... Je to přece jen věc... Měli bychom chtít a mít jen věci a nástroje nutné pro činnosti, kterou se živíme a věci, které opravdu potřebujeme k činnostem, které nám přinášejí to, co nás dělá šťastnými! Proč takto ve většině případů neuvažujeme?

Proč?

Odevšad je nám vtloukáno (reklama, zprávy, všechna media, okolí, zvyky atd), že to vše potřebujeme. Každý rok nové oblečení, parfémy, liftingy, delší řasy, novější auto, větší dům, více blikajících světel na barák na Vánoce, úžasnou drahou "dovolenou", pojistku na všechno, dokonce i na pojistku samotnou!!!
Vše je skvělé, výhodné, jedinečné, nejlevnější, a HLAVNĚ NEZBYTNĚ NUTNÉ!!!
Protože jak to nemáte, jste přece looseři, chudáci a nuly...!!!

Proto se tak honíme za penězi a nesmyslnými hodnotami. Protože jsme tomu tak od mala naučení. Že chtít víc je normální, že to je smysl života. A někomu to přináší obří zisky. Proto se tak honíme za přeludy, ne proto, že to SKUTEČNĚ potřebujeme...

I já jsem IN THE SYSTEM... v mnohém. Jsem otrok systému, protože potřebuji taky x věcí. Ale čím větší možnosti a svobodu (zodpovědnost) díky své tvorbě mám, čím více opravdu velkých lidí či míst či situací poznávám, tím více pocituji, že se věcí chci a musím zbavovat, ne je hromadit!!! Jinak dusí, tak děsně dusí....

Ano, nijak nepopírám, že potřebuji pár věcí v životě, abych mohl dělat co chci a čemu zcela věřím. Ke své přirozené Cestě! A to jsou tyhle mé hloupé filmy z hor, tyhle obyčejné fotky z tundry a Severu... atd.

A v čem je můj smysl? Má radost? Prodávat to? Prodávat ty úžasné pocity volnosti, co na těch cestách zažívám? Taky jsem tak přemýšlel. Ale nechci být jak ostatní, co to tak dělají.

NECHCI SE UŽ DÍVAT NA VĚCI SKRZE TO, ZDA SE MI FINANČNĚ VYPLATÍ ČI NE...

Daleko větší radost mám, když můžu film, jehož vyroba stála statisíce, když ho můžu dát volně na web. Když ho může vidět každý kdo opravdu CHCE, a ne jen ten, kdo na to má peníze...
Proto už nechci prodávat ty sviňský DVD-čka, i když mi za ně lidi chtějí platit, chápete někteří (viz kniha návštěv)?? No a co, že by se tak jiná normální firma položila, mé cíle jsou trochu jinde...

A není to proto, že si chci hrát na čistou éterickou bystost, která chce být tak hodná a nezištná. Ale houby, vůbec ne! Jsem zištný jako každý druhý! Chci být v životě spokojený a šťastný! Nebudu kecat že ne!
Ale na co peníze, které bych si 100x snadněji vydělal natáčením/focením úplně jiných projektů, když šťastný nebudu? Protože věci, které nejsou poctivě, přirozeně vůči sobě sama, ty nikdy pocit skutečné radosti nepřinesou...

A ano, není tohle celé vůbec snadné, člověk se musí ze všech svých sil ohánět, aby všechny ty hloupé nemalé peníze na tuhle činnost vzal.

Naštěstí chodí po světě dost i CHARAKTERNÍCH VELKÝCH LIDÍ, kteří to mají v hlavě srovnané a v pořádku, a kteří chtějí své velké prostředky ne hromadit, ale hlavně zužitkovávat... Dávat na nezvyklé věci, o kterých cítí, že mají smysl, jiný než jen ten penežní... Je i těchto lidi na světě pár JE!

Ale jak se k nim dostat? Teď už to vím... Stačí "jen" se této myšlence otevřít, věřit si, makat na plno a oni člověku do života vstoupí sami...

A ano, přesně to je ten risk, to je ta cesta, které už ten malý kluk věří, a o které je od mala tak skálopevně přesvědčen... Důležité je věřit svým snům, makat pro ně naplno, ale opravdu na 100% a ony se splní! Jak je někde ošulíš, máš smůlu... I byť jen v hlavě... ŽÁDNÉ pochyby "Co když to nevýjde..." prostě "MUSÍ!!!" :)

Mě tahle práce baví, i když je to někdy fakt peklo a člověk je zcela unavenej ze všech těch cest, probdělých nocí, stresů, jednání atd. Ale zato si můžu sám, jsem bordelář "bez systému", což mi dost komplikuje život...

Ale jinak cítím, že to JE má cesta a já ji přináším vše, čeho jsem vždy momentálně schopen... A že těch lákadel a pokušení je a přibývá!!! Těch, co člověka odvádí od jeho práce... :-D

A člověk může udělat chyby, na chvíli z cesty i sejít, ale důležité je vždy vědět, že tohle neoklameš. Neošidíš, jedině vždy sebe sama!!! A tak dělám chyby, často a i opakovaně, ale jinak stále makám! A snažím se furt učit, učit se z Přírody i z vlastních chyb...
Proto i v největším vyčerpání či bezradnosti VŽDY příjde něco, co mě utvrdí v tom, že mám jít takto dál Proč bych to jinak asi dělal...

;-))

Cítím, že to má smysl, všechny tyhle fotky, filmy, úvahy... Snad ne jen pro mě... Proto potřebuji ty blbé věci jako kamera, foťák, auto, počítač, vybavení do Přírody, jídlo, občas nějaká ta skromná střecha nad hlavou a internet... ale NE KAŽDÝ ROK nové věci a ne nic navíc!!!

Nechci ani jen vidět ty tuny nesmyslů, na které narazím, když náhodou musím zajít do nějakého obchoďáku nebo když někde vidím puštěnou televizi a reklamy!!! PROBOHA! NA CO?!?

Člověk potřebuje pár hmotných věcí, podle svého zaměření a profese každý ty své. VŠE OSTATNÍ PODSTATNÉ MÁME PŘED SEBOU... Na dosah! Blíže, než možná doufáš či SI DOVOLÍŠ PŘIPUSTIT...

Skvělé lidi, se kterými můžeš zažívat úžasná dobrodružství si nekoupíš. Nápady a vnitřní motivaci taky nekoupíš, tu můžeš v sobě jen najít. Třeba díky ispiraci v podobě fotky, knížky nebo filmu. To přesně byly chvíle, které zcela zásadně měnily i můj život. Jeden film, pár knih a jedna fotka... A co dokázaly...
Ani Lásku nekoupíš. Ani klid... a Štěstí??? HAHA!!

Nekoupíš ani ty neskutečně bohaté chvilky, které jsou tu pro každého! Chvíle jako na téhle fotce.. Stát na odlehlém pobřeží, daleko za polárním kruhem, nebo třeba "jen" na kopci za svým domem, to je úplně jedno, a nechat na sebe působit to sluneční divadlo. Tedy to, co nám jako lidem, jako přírodním výtvorům, bylo dlouhá tisíciletí (než jsme se začali zavírat do králíkáren) tak přirozené...

Ta vesmírná jednoduchost a krása, ten dokonalý systém a klid... Příroda nám své moudro a obsah dává, kdykoliv o to jen trochu poprosíme, kdykoliv se tomu byť jen trochu otevřeme...

Ale pozor! Nestačí jen myslet chvíli pozitivně a pak už jen čekat na spásu. To nefunguje! Naší změně musíme vyjít naproti. Nebude to vždy přímá a lehká cesta, ale přesto se ta trocha "risku a dřiny" vyplatí!

:-))

Příroda není jediná odpověď, ale věř, že podobné ŽIVÉ okamžiky, jako tenhle na tomhle obyčejném obrázku, dokáží měnit život...

Ale dost už "mystických blbostí"...

Sakra, zase jsem se rozkecal! Takže... Co je tedy na téhle fotce? Je to ten temný soumrak nebo nadějný rozbřesk? Jaký je TVŮJ pohled na svět? Hmm?

A poslední otázka... Zbláznil jsem se už úplně nebo naopak teprve teď začínám malinko vidět...?