Lepší je opotřebovat se, než zrezivět...
ÚVOD | ROHÁČE | FÓRUM | SPOLUPRÁCE | ZAJÍMAVOSTI | FILMY | FOTOGALERIE | VZKAZY | BERNARTWOOD
Galerie
Tato sekce byla navštívena 1711259x

Film VOLÁNÍ SEVERU - 2009 | zpět do hlavní nabídky
Obrázků a fotek: 39 | 17.0 MB | zobrazeno 10216x | Prohlédnuto obrázků: 157364 | 53 komentářů
Kdo si počká, ten se dočká :-)

39 záznamů | 2 strany | 30 záznamů na stranu
 1  2 »
Temný soumrak nebo nadějný rozbřesk?
přidáno: 18.01.2010 | 1000x608 | 370 kB | kliknuto: 10014x | 14 komentářů

Jak to vidíš Ty? Soumrak či rozbřesk?

Tohle čtení se vám asi nebude moc líbit. Ale dlouho jsem sem nic nenapsal, a leccos chce ven, takže here we go.....

Jedna a tatáž věc.. A tolik pohledů na ni může být... To platí ve všem...

Odmala je nám něco vštěpováno. Všechna ta zažitá "obecně platná" pravidla, či nazvěme to stereotypy. Doslova je nám to vtloukáno kladivem do hlavy. Už od mala, přímo do hlavy důvěřivého dítěte, které ještě bere věci poctivě tak, jak to přichází, bez předsudků. A tím v něm je už od mala mnoho z té přirozené kreativity zabíjeno...

Cože to tu zase melu za nesmysly?

Asi melu, copak ale většina z nás odmala neslyšela podobné řeči, jako... "Tohle je bílé a to je správné." nebo "Tohle je černé, to se nedělá, to správné není, to se nesluší, co by tomu řekli lidi atd."
Anebo řeči typu: "Tohle je možné jedině tak a tak, tak se to tak nauč brát." A na dětskou otázku "PROČ?" zazní často odpověď : "Protože to tak prostě je... Tak se to prostě dělá... To je normální... Neotravuj s blbostma... atd."

Ale ksakru, proč, když mnohé z toho jde přímo proti zdravému rozumu? Proč děláme věci proti přirozenu, Přírodě a tím i proti nám samotným???

Například co se týče vzdělání. Většina to zná... "Musíš jít na tu a tu školu, musíš mít maturitu, aby Te někdo bral vážně. Musíš mít diplom, nejlépe z toho a toho oboru, abys měl úctu, peníze a prestiž. Tvoje sny nás nezajímají, půjdeš na gympl nebo tam a tam a hotovo. Nás nezajímá, že ty chceš být herečka nebo že ty chceš být zahradník. Prostě půjdete tam a tak to bude, i my jsme si tím prošli, tak je to správné..."

BLA BLA BLA... Tohle je jen zcela nepatrný zlomek všech těch smutných, často sice v dobrém myšlených, ale omylů, které nás od mala doprovází...

Začíná to doma, poté venku mezi kámoši a lidmi a silně se to utvrzuje i ve škole.
Samozřejmě jsou vyjímky, vyjímečné školy a hlavně vyjímeční kantoři. Jsou tací, je jich snad někde i dost. Ale na druhou stranu, narovinu, je tu podle mě stále převaha těch zaprděných přízemních kantůrků, kteří jedou podle předem nalinkovaného, mnohdy dosti nepružného a době neodpovídajícího plánu. A pokud příjde nečekaná změna, "plán je ohrožen", nastává panika a neschopnost pružně a v klidu reagovat. Reagovat, ne podle platných "směrnic", které taky v mnohém svazují ruce i jim, ale podle normálního selského rozumu...

Co pak tací (třebaže jinak úplně hodní a dobří) lidé mohou mladým nadšeným a HLEDAJÍCÍM děckám do té hlavy natlouct??

Co užitečného, kromě znechucení ze školy, rezignace na své JÁ a tun nepotřebných nudných informaci...??? ÁÁÁÁÁ...

Když vidím to znechucení teenagerů rvát si do hlavy ta kvanta pro život ZCELA NEPOUŽITELNÝCH SRAČEK, zcela jejich nechuť, bezradnost a rebelii chápu. Především chápu ty kreativní, kteří tímto ubíjením osobnosti trpí, teď nemluvím o flákačích z podstaty.

I já takto trpěl... Tedy trpěl... ne nijak bytostně. Mně to bylo brzy popravdě celkem buřt, ten středoškolský moloch. A nejsou to teď žádné silácké řeči, jen skutečnost, každý kdo mě zná to ví. Měl jsem totiž v životě obrovské ŠTĚSTÍ, už od mala. Ale k tomu se ještě dostanu. Důležité bylo, že já měl jasno o životě už na základce!

Střední mě hodně zklamala...

Vadilo mi, ale úplně děsně, že mozek, v středoškolském tradičním vzdělání, byl/je místo rozvoje kreativního myšlení degradován na úložiště tolika nepotřebných faktů. Vadilo mi, že v reálném životě nesamostatní šprti byli vyzdvihováni na úkor kreativních lidí, kteří nechtěli příjmout tento z části zcela nefunkční model...

Vadilo mi do morku kostí to nepsané pravidlo, že: "Nevadí že tomu nerozumíš, hlavně že nad tím prosedíš mládí a naučíš se to nazpaměť!" Děsně jsem proto neměl tento systém rád a hned jak to šlo, opustil jsem ho.

A upřímně, vůbec ne proto, že bych byl líný se učit atd, ale proto, že jsem tomuto zatuhlému systému od začátku nevěřil, jako málo funkčnímu, už tehdy! Ta zatuhlost a potlačování člověka jako individua byla tak děsně nefér a děsně krátkozraká!!! Bralo mi to veškerou motivaci v tomto zajetém školním systému pokračovat!

Vzal jsem si ze střední tehdy jen to opravdu pro mě potřebné, tedy jazyky, určitý všeobecný přehled a HLAVNĚ ČAS! Čas věnovat se po škole svým snům a koníčkům, naplno, místo učení se zbytečným nesmyslům jen kvůli co nejlepším známkám... A přípravou na další velkou LEŽ, tedy na zkoušku dospělosti, jak nám byla celou dobu tak trapně a LŽIVĚ prezentována MATURITA!

PCHE!!! Taková blbost!

Jak směšné, jak blbé, a přesto... kolik spolužáků se tehdy 4 roky doslova trápilo pro nesmysly, celou tu dobu kašlali na koníčky a šrotili ta kvanta informací, zatímco já si odpoledne lítal v lesích a kopal do boxovacího pytle, stejně jaké mé tehdejší vzory... A kam je to dovedlo... O tolik dál??

Byla to zvláštní doba... marná, a zároveň tak poučná. Tehdy se to u mě zásadně lámalo... kam půjdu a JAKÝ BUDU!!!

A zcela svobodně, navzdory tvrdému odporu učitelů, okolí i rodiny jsem se rozhodl v této pro mou PŘIROZENOST nefunkční školské cestě po gymplu nepokračovat. Nehodlal jsem doslova ztrácet ŽIVOT a čas něčím, co nikdy nechci být... a škola, na kterou bych opravdu chtěl u nás nebyla...

Kdybych chtěl být lékař nebo jaderný fyzik, je to jiné. Úplně! Tady jiná než tradiční cesta asi není a bez dalších škol bych se neobešel. Tady to zcela beru! Jenže já měl jasno už od základky a tak jsem naštěstí nemusel nic jen tak nejistě zkoušet....

Nevím odkud přišel tento dar, to pevné rozhodnutí a vědomí CO CHCI. Už tehdy... velký dar, největší v mém životě!, Neboť jestli drtivé většine mladých lidí okolo mě něco chybí, je to VIZE, neboli vědění toho, CO CHTĚJÍ!!!
"Vědět co chci", to člověku ušetří děsně moc zbytečné energie na ceste za vůbec zjištěním CO TO JE! KDO JSEM!

Pevně věřím, že v mém konkrétním případě jsem to tak pevně věděl díky tomu, že jsem byl od mala co nejvíce v lesích a Přírodě...

Odmala jsem měl zejména díky zcela úžasným horalským prarodičům obrovský prostor pro své klukovské sny! A věřte, malému prckovi plnému života je lépe v lese, než u počítače nebo na pískovišti!!! To na děti působí, dává jim to prostor snít a své sny rovnou i žít... Učí je to věřit si, věřit svým snům...

Ve dne v lese, večer pak až do vyčerpání u knížek, u všech těch neskutečných indiánských, korzárských, robinsonovských a aljašských dobrodružství... TO BYLO MÉ DĚTSTVÍ! A malej kluk těm velkým příběhům cti a svobody věří, naplno, zcela naplno!

Tohle Playstation nikdy nesvede...

Když člověk ví, co chce, neztrácí čas, nedokáže prostě ztrácet čas něčím, co JASNĚ vede úplně jinam!!! Když někdo opravdu ví co chce, nepůjde tam, kde svou svobodu nevidí... Ani za nic!!! I když se celé okolí třeba na hlavu staví!!! Prostě to nejde! NEJDE jít proti vlastnímu přirozenu. Těžké odolat tlakům okolí, ale když člověk ví, nic ho nezviklá, nic na světě.

Jsem tak nesmírně vděčný za ten les a hory i hory příběhů ve svém dětství... Největší dar! Přesto to byl i tak boj, když se ohlédnu...

No není to smutné? Mladý člověk pevně ví co chce, věří svým snům více než čemukoliv jinému. A okolí, místo aby bylo šťastné, že se kluk našel, tak je zcela zdrcené, že nechce jít "tradiční" cestou, která je přeci "JEDINÁ SPRÁVNÁ"... No není to smutné?

A neděje se svým způsobem to i přímo vedle vás???

Po střední jsem prostě šel, kam jsem cítil že musím, i když jsem měl doma "peklo"... Ale nešlo to jinak. A zcela chápu, že lidem co žijí v systému příliš dlouho, a navíc vyrůstali v minulém režimu, těm prostě to, že se doba změnila, a že je třeba být pružnější v myšlení a vnímání světa, těm to slovy nevysvětlíš... Nejde to... ne snadno a hlavně ne násilím... Jedině silná inspirace by snad něco zmohla...

Ale to už jsem hodně odběhl od tématu, sakra... :-)

Jenže o tom to "celé" je! O tom, aby v lidech byla potlačena jejich přirozená síla a energie, která může proudit POUZE když se věci dějí svobodně a přirozeně.
A POZOR, svoboda neznamená nekonečné užívání si zadarmo! Vůbec ne, to by nefungovalo. SVOBODA = především zodpovědnost za MOŽNOST volby! Někdy je to pěkně drsný risk... a nemusí vyjít... Ale stejně... ta možnost volby... Není to nádhera, i když to vždy něco stojí?

Celý náš v mnohém úžasně kreativní, ale zároveň zevnitř degenerující systém je na tomhle zakrývání skutečných lidských schopností založen! Ať už se Ti to líbí nebo ne.. Jsi loutka! Ovce... Ty i já...

Na tom je to založeno... Na tom, že lidé se málo ptají PROČ! Hlavně sebe sama!!!

"Proč jsou věci jak jsou? Proč se toho ve světě tolik zlého děje? Proč sám nežiji jinak, i když v koutku duše bych toužil po něčem úplně jiném, než právě mám či zažívám...?"

Proč se tak málo ptáme? Proč to tak jen je? Proč jedeme podle umělého, brutálního, sebe/vražedného peněžního systému, místo abychom se více učili od systému mnohem dokonalejšího... tedy systému Přírodního?

Myslím si, že lidi jsou líní, pohodlní a jejich přirozenost je ubita. Jsme ovládnuti atmosférou strachu, která je UMĚLE PĚSTOVÁNA v každém z nás. Ze všech stran... Tedy ne ze všech, Příroda nám říká pravý opak... Ta nám nelže! Nemá důvod, nejde ji o zisky, o moc, ale pouze o přirozenost a zachování sebe sama...
Příroda nás nestraší, nedělá z nás "nepozorovaně" novodobé otroky, nedělá z nás ani idioty...

Ale "společnost/systém" v mnohém ANO!

Děsně nás drtí a ždíme. Proto všechny ty negativní zprávy, proto všechny ty nafouknuté hrozby, jako krize, terorismus, prasečí chřipka, zdražování atd.
Proto ty tuny komerčních nesmyslů, pořadů, bulváru a laciných "zábav", doslova nevyčerpatelná záplava a smršť zbytečných sraček, které plní naše ždímané mozky na každém kroku!!!

Mimo ještě nedotčené Přírody...

Omlouvám se za ten výraz, ale je do nás hustěna lavina SRAČEK, které mají za úkol jediné...

Odvést naši pozornost od nás samých...

Copak k sakru neexistuje i obrovské množství pozitivních věcí, o kterých se dá referovat, psát v novinách a vysílat v TV? Copak neexistuje tolik úžasných lidí či věcí, které by dokázaly nás, bezduché stádo, inspirovat a donutit něco se sebou dělat???

Nebyli by lidi klidnější, spokojenější? Byli, samozřejmě že byli!!!

A žili by více podle svého vnitřního hlasu a přirozena! A byli by šťastnější, aktivnější, daleko více dobrého by se dokázalo! A jde to, a jak snadno!!! Velice!

Jenže to je právě to, co není "žádáno"... Kdo by pak kupoval všechny ty hovadiny? Kdo by pak platil šílené peníze za věci, které pak člověk vlastně vůbec nepotřebuje?

Není chtěno, aby byli lidé klidnější a více poslouchali své nitro. PROČ?

Protože svobodnější lidé by si více začali pokládat otázku: "PROČ TO JE JAK TO TEĎ JE!?" Proč na jednu stranu lítáme do vesmíru už i jako turisti a na druhou stranu není ani dost vody a chleba pro miliony lidí všude po světě?

CO JE DOPRDELE ŠPATNĚ??

?

Není CHTĚNÉ, aby si lidé více věřili. Takoví lidé by nebyli tak snadno manipulovatelní, nesežrali by kdejakou kravinu, která by jim byla médii předhozena jako FAKT!!! Systém by se zhroutil a nastoupil jiný, snad lepší.

Stejně se to stane, tenhle bordel ve světe je neudržitelný, absolutně ne.

Otázkou je, jakým způsobem se to stane a kolik lidí to přežije... Tuhle nezbytnou transformaci vědomí. Jak to proběhne? Já to tedy nevím, i když bych moc rád...

Jsou za tím politici? Ale prdlajz! To jsou často jen bezduché figurky, ovládané tím, kdo má skutečnou moc... skutečnou moc ve světě!

Kdo to je?

Jsou to geniální skupiny lidí bez CHARAKTERU, kteří si za století vybudovali užasně jednoduchý systém, který bohužel nejen nás na západě dokonale ovládá. Nejen nás! Horší je to, že abychom se měli stále stejně dobře, ždímeme ty z třetího světa, ty, co se nemohou bránit.

BLBOST?

Stačí pár šikovně zmanipulovaných informací, které se vypustí do západních médií, a šup, společnost je najednou proti tomu grázlovi kdesi v Asii či Africe, o kterém donedávna neměla ani potuchy... A jasně, pošleme tam tanky a vojáky atd... Jenže víme hovno, o co v těchto novodobých křižáckých výpravách skutečně jde..." O co asi... Je to spása tamního lidu? Nebo demokracie?!!? Opravdu si tohle myslíš??? WAKE UP truhlíku!

Kolem nás se buduje stále silnější systém, který je z velké části založen na strachu a lidské pohodlnosti. A lidi svazuje stále více divných zákonů, pravidel, "nezbytných potřeb" hygienických norem a já nevím čeho ještě všeho...

Strach v nás vyvolává hlavně neustálá mediální masáž ze všech stran a pohodlnost v nás vyvolává řekněme určitý komfort, který nám je milostivě ponecháván. Proto nás sice mnoho věcí doslova sere, ale dá se to zatím vydržet, tak držíme huby.
Tedy držíme je tam, kde bychom je držet neměli, a naopak, u piva a televize vše víme nejlíp...

Vidím to všude kolem sebe, i ve svém nejbližším okolí, tu zdegenerovanost hodnot a vlastního přirozena!! A je to celkem smutné, vidět blízké lidi, jak se trápí pro nesmysly, přitom podstatné a snadno dosažitelné věci naopak přehlíží či ZCELA nechápou :-(
A jsou nespokojeni. Pro lidi se zdravě "bojovým duchem" je skličující, jak zdánlivě těžko se proti tomu všemu dá něco dělat... Jak strašně je jedinec slabý a bezmocný...

Je smutné, jak těžká je transformace lidského vědomí... I toho mého... Ale není tomu zcela tak. Člověk není tak zcela bezmocný! Každá doba měla svého vůdce, zásadní myšlenku, i každá revoluce. I tahle si to jednou najde, doufám, a doufám, že se toho taky ještě dožiji...

Přitom je to vše tak "snadné"... Děsivě tenká linie, ta hranice mezi těmito "světy", mezi vědomím a zmanipulovaností... Přesto v drtivé většině případů hranice nepřekročitelná...

Strach a pohodlnost nás zbavuje vlastní kreativity a schopnosti zdravě uvažovat. Ale ne zdravě v intencích této společnosti, ale skutečně zdravě!

Zdraví lidé by nepotřebovali tolik nesmyslných věcí, služeb a PAVĚD, které ke štěstí právěže VŮBEC nepotřebují!!! Je to směšné až k pláči.. Vlastníme hromady VĚCÍ, které nám jsou k hovnu, jen chvilkově ukojily jakousi "potřebu či touhu". Nepotřebujeme je, přesto se dřeme a stresujeme a honíme, abychom je získali a měli. A když už je máme, chceme další...

Protože trvalejší štěstí se zakoupením nějaké věci ZÁSADNĚ NEKONÁ...

Nemůže ani... Je to přece jen věc... Měli bychom chtít a mít jen věci a nástroje nutné pro činnosti, kterou se živíme a věci, které opravdu potřebujeme k činnostem, které nám přinášejí to, co nás dělá šťastnými! Proč takto ve většině případů neuvažujeme?

Proč?

Odevšad je nám vtloukáno (reklama, zprávy, všechna media, okolí, zvyky atd), že to vše potřebujeme. Každý rok nové oblečení, parfémy, liftingy, delší řasy, novější auto, větší dům, více blikajících světel na barák na Vánoce, úžasnou drahou "dovolenou", pojistku na všechno, dokonce i na pojistku samotnou!!!
Vše je skvělé, výhodné, jedinečné, nejlevnější, a HLAVNĚ NEZBYTNĚ NUTNÉ!!!
Protože jak to nemáte, jste přece looseři, chudáci a nuly...!!!

Proto se tak honíme za penězi a nesmyslnými hodnotami. Protože jsme tomu tak od mala naučení. Že chtít víc je normální, že to je smysl života. A někomu to přináší obří zisky. Proto se tak honíme za přeludy, ne proto, že to SKUTEČNĚ potřebujeme...

I já jsem IN THE SYSTEM... v mnohém. Jsem otrok systému, protože potřebuji taky x věcí. Ale čím větší možnosti a svobodu (zodpovědnost) díky své tvorbě mám, čím více opravdu velkých lidí či míst či situací poznávám, tím více pocituji, že se věcí chci a musím zbavovat, ne je hromadit!!! Jinak dusí, tak děsně dusí....

Ano, nijak nepopírám, že potřebuji pár věcí v životě, abych mohl dělat co chci a čemu zcela věřím. Ke své přirozené Cestě! A to jsou tyhle mé hloupé filmy z hor, tyhle obyčejné fotky z tundry a Severu... atd.

A v čem je můj smysl? Má radost? Prodávat to? Prodávat ty úžasné pocity volnosti, co na těch cestách zažívám? Taky jsem tak přemýšlel. Ale nechci být jak ostatní, co to tak dělají.

NECHCI SE UŽ DÍVAT NA VĚCI SKRZE TO, ZDA SE MI FINANČNĚ VYPLATÍ ČI NE...

Daleko větší radost mám, když můžu film, jehož vyroba stála statisíce, když ho můžu dát volně na web. Když ho může vidět každý kdo opravdu CHCE, a ne jen ten, kdo na to má peníze...
Proto už nechci prodávat ty sviňský DVD-čka, i když mi za ně lidi chtějí platit, chápete někteří (viz kniha návštěv)?? No a co, že by se tak jiná normální firma položila, mé cíle jsou trochu jinde...

A není to proto, že si chci hrát na čistou éterickou bystost, která chce být tak hodná a nezištná. Ale houby, vůbec ne! Jsem zištný jako každý druhý! Chci být v životě spokojený a šťastný! Nebudu kecat že ne!
Ale na co peníze, které bych si 100x snadněji vydělal natáčením/focením úplně jiných projektů, když šťastný nebudu? Protože věci, které nejsou poctivě, přirozeně vůči sobě sama, ty nikdy pocit skutečné radosti nepřinesou...

A ano, není tohle celé vůbec snadné, člověk se musí ze všech svých sil ohánět, aby všechny ty hloupé nemalé peníze na tuhle činnost vzal.

Naštěstí chodí po světě dost i CHARAKTERNÍCH VELKÝCH LIDÍ, kteří to mají v hlavě srovnané a v pořádku, a kteří chtějí své velké prostředky ne hromadit, ale hlavně zužitkovávat... Dávat na nezvyklé věci, o kterých cítí, že mají smysl, jiný než jen ten penežní... Je i těchto lidi na světě pár JE!

Ale jak se k nim dostat? Teď už to vím... Stačí "jen" se této myšlence otevřít, věřit si, makat na plno a oni člověku do života vstoupí sami...

A ano, přesně to je ten risk, to je ta cesta, které už ten malý kluk věří, a o které je od mala tak skálopevně přesvědčen... Důležité je věřit svým snům, makat pro ně naplno, ale opravdu na 100% a ony se splní! Jak je někde ošulíš, máš smůlu... I byť jen v hlavě... ŽÁDNÉ pochyby "Co když to nevýjde..." prostě "MUSÍ!!!" :)

Mě tahle práce baví, i když je to někdy fakt peklo a člověk je zcela unavenej ze všech těch cest, probdělých nocí, stresů, jednání atd. Ale zato si můžu sám, jsem bordelář "bez systému", což mi dost komplikuje život...

Ale jinak cítím, že to JE má cesta a já ji přináším vše, čeho jsem vždy momentálně schopen... A že těch lákadel a pokušení je a přibývá!!! Těch, co člověka odvádí od jeho práce... :-D

A člověk může udělat chyby, na chvíli z cesty i sejít, ale důležité je vždy vědět, že tohle neoklameš. Neošidíš, jedině vždy sebe sama!!! A tak dělám chyby, často a i opakovaně, ale jinak stále makám! A snažím se furt učit, učit se z Přírody i z vlastních chyb...
Proto i v největším vyčerpání či bezradnosti VŽDY příjde něco, co mě utvrdí v tom, že mám jít takto dál Proč bych to jinak asi dělal...

;-))

Cítím, že to má smysl, všechny tyhle fotky, filmy, úvahy... Snad ne jen pro mě... Proto potřebuji ty blbé věci jako kamera, foťák, auto, počítač, vybavení do Přírody, jídlo, občas nějaká ta skromná střecha nad hlavou a internet... ale NE KAŽDÝ ROK nové věci a ne nic navíc!!!

Nechci ani jen vidět ty tuny nesmyslů, na které narazím, když náhodou musím zajít do nějakého obchoďáku nebo když někde vidím puštěnou televizi a reklamy!!! PROBOHA! NA CO?!?

Člověk potřebuje pár hmotných věcí, podle svého zaměření a profese každý ty své. VŠE OSTATNÍ PODSTATNÉ MÁME PŘED SEBOU... Na dosah! Blíže, než možná doufáš či SI DOVOLÍŠ PŘIPUSTIT...

Skvělé lidi, se kterými můžeš zažívat úžasná dobrodružství si nekoupíš. Nápady a vnitřní motivaci taky nekoupíš, tu můžeš v sobě jen najít. Třeba díky ispiraci v podobě fotky, knížky nebo filmu. To přesně byly chvíle, které zcela zásadně měnily i můj život. Jeden film, pár knih a jedna fotka... A co dokázaly...
Ani Lásku nekoupíš. Ani klid... a Štěstí??? HAHA!!

Nekoupíš ani ty neskutečně bohaté chvilky, které jsou tu pro každého! Chvíle jako na téhle fotce.. Stát na odlehlém pobřeží, daleko za polárním kruhem, nebo třeba "jen" na kopci za svým domem, to je úplně jedno, a nechat na sebe působit to sluneční divadlo. Tedy to, co nám jako lidem, jako přírodním výtvorům, bylo dlouhá tisíciletí (než jsme se začali zavírat do králíkáren) tak přirozené...

Ta vesmírná jednoduchost a krása, ten dokonalý systém a klid... Příroda nám své moudro a obsah dává, kdykoliv o to jen trochu poprosíme, kdykoliv se tomu byť jen trochu otevřeme...

Ale pozor! Nestačí jen myslet chvíli pozitivně a pak už jen čekat na spásu. To nefunguje! Naší změně musíme vyjít naproti. Nebude to vždy přímá a lehká cesta, ale přesto se ta trocha "risku a dřiny" vyplatí!

:-))

Příroda není jediná odpověď, ale věř, že podobné ŽIVÉ okamžiky, jako tenhle na tomhle obyčejném obrázku, dokáží měnit život...

Ale dost už "mystických blbostí"...

Sakra, zase jsem se rozkecal! Takže... Co je tedy na téhle fotce? Je to ten temný soumrak nebo nadějný rozbřesk? Jaký je TVŮJ pohled na svět? Hmm?

A poslední otázka... Zbláznil jsem se už úplně nebo naopak teprve teď začínám malinko vidět...?

Odpověď hledejte v sobě...



Nejsevernější záliv Evropy...

přidáno: 17.01.2010 | 1000x626 | 335 kB | kliknuto: 4225x | 1 komentář

Čisto... klid... jiný svět, takový, jaký jsem zažil jen v "daleké" Arktidě... zdánlivé nic, jen voda, sníh a kámen... Tak proč tolik láká k další cestě a důkladnějšímu poznání? Proč to lidi táhne až tam, kam už nikdo nechodí???



Momentka z natáčení Volájní Severu
přidáno: 17.01.2010 | 1000x652 | 285 kB | kliknuto: 3988x | žádný komentář

Tento den jsme se vrátili po 11 dnech z Kaňonu a přejeli navečer až sem... po drsné dřině se saněmi i v ledopádu opět v autě. Zvláštní pocit. Teplo, žádná dřina, samo to jede. Před námi dlouhá cesta na úplný Sever... Pocit sice pohodlný, ale po takové dřině i pocit celkem zasloužený...

Tento kus fjordů mě už 3 roky fascinuje, každou zimu se sem musím podívat- Za pár týdnů už se na ty štíty rostoucí z moře hrozně těším, letos se jim místo 3 "sezon" v Kaňonu chci více věnovat :-)



Magic boulder

přidáno: 17.01.2010 | 1000x638 | 268 kB | kliknuto: 4073x | žádný komentář

K téhle fotce opravdu nevím moc co napsat... Vše na Severu je úžasné, ovšem některé chvíle jsou obzvláště nezapomenutelné...

Tahle k nim určitě patřit bude... Bylo to už ke konci celé cesty, na mém důvěrně známém místě... Přesto to dnes bylo jiné... že by tím zvláštním mrazivým západem slunce??

Myslím, že mnoho lidí dnes už silně cítí, že "svět" není uplně takový, jaký nám je od mala nucen. Výchovou, okolím, společností, školou, vším... Bereme za samozřejmost tolik nepřirozených věcí a ani se nad tím nepozastavujeme, tedy většina z nás... Jenže jak bychom vlastně vůbec mohli, uprostřed toho hluku, vodpádu "důležitých" informací, problémů a stresů se jen těžko vnímá skutečnost...

Pak se ale občas dostaneme na místo, kde náhle jasně cítíme něco zvláštního, něco jakoby zcela známého a normálního, slovy nepopsatelného... PŘIROZENÉHO!

Všechny problémy civilizovaného světa se zdají najednou tak malé a malicherné, človek doslova cítí pulzovat tu zvláštní energii a má pocit, že ze sebe dostává mnoho z toho balastu, který se na každého z nás během životu "tu" nalepí...

Celý náš hnijící systém stojí na tom, že už nežijeme přirozeně, a nahradili jsme si zapadající slunce televizní obrazovkou a klid a vyrovnanost spěchem a nejistotou...

Proč to tak je? Kdo za tím stojí? Jak dlouho ještě...?



Ranní překvápko...

přidáno: 17.01.2010 | 1000x637 | 267 kB | kliknuto: 3791x | žádný komentář

Každou zimu odjíždím natáčet nějaké dobrodružství na Sever... Tisíce kilometrů na ledových silnicích, celé dny na cestě za vysněnými cíli a místy.

Ano už i ta cesta autem samotná je zážitek, vidíme spoustu úžasných věcí a zažíváme mnoho docela dobrodružných chvil. Obří stáda sobů na silnici, neprůhledné i neprůjezdné sněhové vichřice na obrovských pláních, magická barevná jízda za svítání nejodlehlejšími fjordy Severu...

A ano, je to něco, co delám svobodně a moc rád. A nijak si tímto nestěžuji naopak:-) Ale vážně ani to cestování tam (nemluvě pak o samotné expedici v divočine, mimo auto, daleko mimo civilizaci) není vždy až taková idylická sranda, jak to pak z filmu VOLÁNÍ SEVERU asi vypadá :-)

Dlouhé vzdálenosti ,mnoho únavných dní za volantem. Nikdy žádné hotely ani ubytovny!!! Už u principu! Hezky kam se dojede, tam se postaví stan, anebo když nesněží a nefouká, šup pod širák.. jen do spacáku na karimatku.

Miluji děsivě mrazivé usínání přímo pod polární září...

Ale věřte, ne vždy je to taková slast. Když už jste na cestě několik týdnů, a máte za sebou třeba 14-denní vyčerpávající putování divočinou s těžkými saněmi, veškerým expedičním, horolezeckým a filmařským vybavením, tak už toho máte plné zuby a romantika jde malinko do útlumu:-)

A najít si nocleh v zimním Laponsku není vždy sranda. auto je vždy až po střechu plné a tak se v něm spát nedá. Všude venku jsou obrovské hromady prašanu, ve kterém se stan jen tak rychle poostavit nedá. A hlavně se velice těžko hledá klidnější místo na zaparkování, aby se člověk pár hodin prospal a mohl pak jet dál. Všechna parkoviště a odpočivadla mimo silnici jsou totiž v zimě zasněžená.

Tak je nutné zkoušet všemožné boční silničky, které jsou náhodou v zimě prohrnuté a doufat, že na konci bude nějáká vyhrnutá točka, nebo plac, na kterém vydržíte do rána i se stanem, aniž by vám metr kolem hlavy projížděly obří kamionÿ se dřevem a vším možným.

Tuhle noc jsme projížděli oblastí kolem jezera Kilpisjávri. Nikde nic, každá náhodná ulička vedla přímo k nějaké odlehlé laponské usedlosti, bez šance zaparkovat a postavit stan Až na asi 8. pokus přijíždím na velikou, dokonale rovnou plochu. Za sebou mám dnes 1400km, a tak jen rychle postavit stan a spát, zítra nás čeká první den tahání materálu do obřího odlehlého kaňonu... V noci dost fouká, a tak auto stavím proti větru a kotvím o něj stan.

Teprve až ráno vidím, že parkujeme na zamrzlém jezeře...



Jednoduchost...

přidáno: 17.01.2010 | 1000x585 | 309 kB | kliknuto: 2965x | žádný komentář

Tohle je to, co mě na Severu tak fascinuje... dokonalost Přírody a dokonalost soužití člověka a Přírody... I na tak nehostinných odlehlých místech, kde zdánlivě "NIC" není, mohou lidi prožít šťastný život....



Objevování jiného světa...
přidáno: 17.01.2010 | 1000x638 | 412 kB | kliknuto: 2957x | žádný komentář

Jak už jsem mnohokrát na těchto stránkách psal, při svých výpravách, pokud to jde, volím nejraději ty nejodlehlejší, nejklikatější a nejzapadlejší cesty, kudy žádného turistu snad ani nemůže v životě napadnout jet...

Jedna z nich mě dovedla na tohle neskutečné místo, ukryté kdesi v severních fjordech... osada o pár domech, daleko od všeho shonu a konzumu, kde čas jakoby se zastavil... Tyhle okamžiky jsou pravým kořením svobodného cestování...



Nejsevernější železnice Evropy?

přidáno: 17.01.2010 | 1000x639 | 220 kB | kliknuto: 3107x | žádný komentář

Na jih od obřího jezera Torneträsk probíhá železniční spojnice z ocelářské Kiruny do přístavního Narviku, která vede těsně pod 69 rovnoběžkou. Nejsem si teď jistý, ale znáte někdo severnější evropskou železnici?



Země zaslíbená...
přidáno: 17.01.2010 | 1000x632 | 327 kB | kliknuto: 3173x | žádný komentář

Cesty na Sever miluju... opravdu a bez pochyb... I když je to mnohdy dřina, je to zároveň i neskutečná nevysychající inspirace. Mám však jeden závažný problém... Čím více míst poznám, tím více mám těch, která stojí za hlubší poznání, každá oblast na Severu je krásná. Ale kde vzít ten prostor? Který kraj odsunout a který upřednostnit? Musel bych se zbláznit, kdybych to chtěl vyřešit rozumem...

Brzy zase na Sever vyrazím, prostě nejde to jinak... Tentokráte ale zcela naslepo, bez představ a dílčích cílů... Budu se řídit jen podle počasí, nálady a pocitů.. Jsem zvědavý kam mě to zavede, když už i ty předchozí mi ukázaly tak silná místa, jako například tohle...



Terapie

přidáno: 17.01.2010 | 685x1000 | 333 kB | kliknuto: 2864x | žádný komentář

Klidné chvíle v čisté Přírodě, beze spěchu, bez zbytečností, dokáží často mnohem více, než kupy prášků nebo seancí u psychiatra :-)



Nordkapp na dohled
přidáno: 17.01.2010 | 1000x625 | 394 kB | kliknuto: 3023x | žádný komentář

Cesta končí, vylézáme na malý kopeček a před sebou vidíme nádherný záliv a v dáli úžasné skalisko, které signalizuje, že severněji to už v Evropě prakticky nejde... Nordkapp a jeho okolí je v zimě neskutěčně opuštěný a klidný kout světa, nikdo by nevěřil, že v létě je to taková Mekka "dobrodružství" chtivých autoturistů.

Za pár týdnů bych se rád do těchto míst vrátil a prošel si pešky celou tuhle část ostrova, protože mě tam loni při tomhle natáčení napadla jedna možná hodně odvážná a zajímavá věc, hodně vizuelně silný lezecký projekt. Ovšem nejprve musím prozkoumat kvalitu tamní skály, zda by se tam vubec lseriozně lézt dalo...



Ráno pod vodopádem...

přidáno: 17.01.2010 | 1000x635 | 351 kB | kliknuto: 3346x | žádný komentář

Po dvou dnech putování kaňonem jsme přespali pod nejvyšším vodopádem za polárním kruhem, který jsem o dva roky předtím lezl s kaqmarády Ivanem a Romanem. Ráno se natočily krásné sekvence kolem tohoto neskutečného místa, které jsem ale nakonec v sestřihu nazvaném Volání Severu ani trochu nepoužil.



Výzva...
přidáno: 17.01.2010 | 682x980 | 404 kB | kliknuto: 3183x | žádný komentář

Ve filmu si Eva ten zamrzlý vodopád docelá dává, ovšem ve skutečnosti lezla s cepíny poprvé v životě a trvalo 3 natáčecí dny, než jsem byl trochu spokojený s výsledkem :-D

Přesto klobouk dolu, protože už po prvním dni měla kolena totálně modré a domlácené, jelikož neuměla pořádně zaseknout ani nohy ani ruce (přestože na skalách leze velice slušně!) a neustále jí to ujíždělo a bolestivě narážela hlavně koleny o nesmírně ostrý led.

Třetí den už ale lezla velice dobře. Já sám jsem si tento ledopád musel dát asi 7x, a to vše jen proto, aby z toho vznikla 1,5 minutová sekvence... :-D

Jak to nakonec dopadlo mrkněte v tomto filmu: VOLÁNÍ SEVERU



Čisto...

přidáno: 16.01.2010 | 750x1149 | 608 kB | kliknuto: 3385x | žádný komentář

Čisto. V hlavě... jen daleko a výš, a vše bude jednou dobré... hlavně neustrnout na místě... nezakrnět... Nesednout k televizi nebo ke hrám na PC. Překonat tu línou nulu v sobě... stačí tak málo...



Nes.at se s tím!!
přidáno: 16.01.2010 | 1000x617 | 290 kB | kliknuto: 6358x | 2 komentáře

Nes.at se s tím!! Něco udělat, něco bláznivého, něco silného, prostě změnit ten nekonečný sled šedých, streotypních a nepřirozených věcí... Udělat cokoliv, třeba i pěknou blbost, hlavně ale chtít a začít...

Momentka z natáčení lezecké scény z filmu VOLÁNÍ SEVERU

Eva je zde "sama", jistí se tedy pomocí samojistící techniky, přes jumar... Podrobný náhled jak nato je ve filmu :-) ale bacha, zas tak 100% bezpečné to není, žádné pády!!!



Cestou na Sever...

přidáno: 16.01.2010 | 1000x639 | 366 kB | kliknuto: 3997x | 9 komentářů

Ve filmu VOLÁNÍ SEVERU se Eva dostává až do nejsevernějšího cípu Evropy, do míst, kde nerostou žádné stromy ani keře a nežijí skoro žádní lidé.

Jsme zde uprostřed zimy, téměř na 72 severní rovnoběžce.. Přesto zde není moc sněhu ani příliš velká zima, jen kolem minus 10. Toto teplo je způsobeno teplým golfským prodem, který omývá nedaleké pusté pobřeží... Přestože si přírodu vychutnávám raději pěšky, i tahle cesta až sem, pouze autem, stála zato. Byla to má další inspirace, která přinesla nové nápady a nové cíle a touhy...

Možná ještě letos se sem vrátím, zaparkuju auto na konečné a pak se na x dní vydám podél toho nedalekého neskutečného pobřeží... jen tak, bez plánu, uvidím co příjde...



Krásná práce...

přidáno: 16.01.2010 | 1000x643 | 313 kB | kliknuto: 3376x | žádný komentář

Při hledání míst, kde by se dal udělat nějaký pěkný záběr, se často dostávám do těch nejodlehlejších a nejzapadlejších fjordů, kam noha turisty myslím skoro nikdy nepáchne...



Obzory...
přidáno: 16.01.2010 | 1000x643 | 307 kB | kliknuto: 3316x | žádný komentář

Neskutečné pobřeží mizí v dáli, aby se nám otevřely nové obzory... to je ten pravý smysl cest do neznáma... Nic nalajnované, nic předem dané, žádný plán, pouze přirozený vývoj věcí...



Já se zblázním...
přidáno: 16.01.2010 | 696x960 | 424 kB | kliknuto: 3266x | žádný komentář

Sakra, co dřív? Který úhel, které ohnicko, který kopec, který ostrov, co... :-D Tolik krásy okolo, to je fakt peklo, co vybrat, jak to pojmout? A to 4 týdny po sobě!!! Nebylo by snazší tam jen tak být a nahrávat si to do srdce, místo na paměťovou kartu? Bylo, o hodně snazší.. ale... Vše má své... ;-)



Dilema...
přidáno: 05.06.2009 | 1000x606 | 504 kB | kliknuto: 4136x | žádný komentář

Mladá veterinářka Eva navštěvuje odlehlá místa Severu, kde nachází motivaci a sílu změnit definitivně svůj život a ukončit nekonečný (i když milovaný) pracovní kolotoč, beroucí ji veškerý čas.



Noc duchů začíná...
přidáno: 03.06.2009 | 1000x649 | 361 kB | kliknuto: 5910x | 3 komentáře

Mrazivá únorová noc ve starém skandinávském srubu uprostřed neskutečné divočiny začíná. Ohen za chvíli dohoří, podivné zvuky zpoza chatrných dvířek nedají nerušeně spát, do chladného mlhavého rána zbývá ukrutně dlouhá doba plná podivných nesdělitelných prožitků...

Naše měsíční cesta po studené zemi opět neskutečně začíná...



Hledání vnitřní síly...

přidáno: 29.03.2009 | 1000x598 | 482 kB | kliknuto: 4653x | žádný komentář

Každý z nás má v sobě jiné hodnoty, jiná nutkání, jiné stimuly, umožňující nám udělat důležité změny. Někteří z nás se musí vydat až na "konec světa", aby se nám alespoň trochu rozsvítilo a abychom alespoň na chvíli dokázali vidět realitu a uměli přijmout zásadní rozhodnutí.



V práci...
přidáno: 27.03.2009 | 960x566 | 458 kB | kliknuto: 4034x | 1 komentář

Pořád v práci... :-(



V kleci...
přidáno: 27.03.2009 | 1000x636 | 543 kB | kliknuto: 4025x | 1 komentář

Jako tito chudáci sobi v laponské pustině, tak i my se často dobrovolně, ač nevědomky, necháváme zavřít do těsných klecí, zatímco jen malý kousek za ní se rozprostírá nekonečný svobodný prostor...

Doslova se skrze mříže či ta drátěná oka dotýkáme šťastnějšího způsobu života, přesto nám mnohým stále tak zoufale uniká.

A teď nevím, zda je to naše štěstí či smůla, že tu klec okolo nás často vůbec nevnímáme...



Bez komentáře...

přidáno: 25.03.2009 | 980x628 | 428 kB | kliknuto: 4151x | 2 komentáře

Podobné okamžiky ani žádný nepotřebují... Člověk to buď cítí anebo ne...



Rozhodování...
přidáno: 25.03.2009 | 750x1112 | 736 kB | kliknuto: 3866x | žádný komentář

Cesta do pustiny, až na hranice svých možností, dokáže otevřít dosud netušený zdroj "náhradní energie... Anebo spíše té čisté, přirozené, zapomenuté? Těžká rozhodnutí a těžké situace, to je šance začít znovu, lépe...



Vysoké cíle...
přidáno: 25.03.2009 | 980x640 | 497 kB | kliknuto: 4015x | 3 komentáře

Vysoké cíle nás občas zavedou na pozoruhodná místa. Třeba až pod tuto posvátnou horu původních Laponců...



Daleké cíle... blízké konce?
přidáno: 25.03.2009 | 960x612 | 388 kB | kliknuto: 3765x | 1 komentář

Daleké cíle, rádoby vznešené plány, naivní ideály, plnění dětských snů, obyčejná touha něco dokázat, marná jepičí snaha aspoň malinko zlepšit nezadržitelně hroutící se západní svět...

Co vše je člověk jen ochoten pro toto malicherné člověčí nutkání přinést... Kam až je ochoten zajít. Někdy může zajít tak daleko, že pro tyto své cíle ztratí vlastně vše, pro co se na tak dalekou a těžkou Cestu vydal. Ztratí nejbližší lidi, na kterých mu nejvíce záleží a pro které to vlastně vše také dělá. Smutné návraty "nikam"... Člověk, maje vše, nemá najednou nic...

Dosáhnout cíle a stejně prohrát... Hnát se až na konec světa pro něco, co tím vlastně zmizí, ztratí se. Mají pro člověka takové cesty vlastně význam? Nějaký hlubší význam? Co si z toho může dále vzít?

Život??? Jak snadné řešení... Rychlé, oproti realitě tolik bezbolestné. Jak sladké pokušení... Vysoká skála, slastné zavření očí, sbohem hnusný nespravedlivý světe...

Nikdy!!! Ne, to je jen slabost lidí co už nechtějí bojovat. Bojovat sami se svým Já, se svým Egem, které tolik křičí po bolesti, soupeření, po "řešení"...

Člověk musí za své Lásky bojovat. Ne však tlačit tam, kde to nemá prostor. Největší uměním Lásky není milovat a dávat, nabízet, vnucovat, dokazovat sílu této Lásky slovy... ale ze srdce milovat a umění nechat jít...

Jde to ale? Jak to udělat? Copak to proboha jde?

Jde, ale chce to hodně velkou odvahu a sebedisciplínu. Stačí "jen" tohle... Přijmout sebe sama! Zahodit pýchu. Nebránit se přitomnosti a ničemu. Smířit se s vlastní mizerností, chybami, omyly... Ne pasivně smířit a vzdát se jim, ne. Jen si je pro začátek uvědomit. Už to je Cesta ven...

Řešení svých vlastních problémů nemůžeme najít jinde, nikde než uvnitř sebe sama. Útěk je jen útěk, ne řešení... přesto to stále děláme. Jenže před sebou člověk neuteče! Nikdy!!! Vše zlé i dobré se mu zatraceně spravedlivě vrátí! Natvrdo!!!

Vím to já, víš to i Ty. Možná ještě naplno nechápeš význam těchto slov, ale víš... Víš i před čím utíkáš?

Zlé a povrchní činy se vždy vrátí! Nutné je pak jediné . Přijmout realitu, odprostit se od minulosti, nebránit se pravdě a tímto vším se naučit jednomu... Pokoře...

Jedině s pokorou a upřímnou upřímností vedou i daleké cesty do cíle... Domů...

Ne však všechny...

Má však člověk na výběr? Měl snad zůstat doma??? Vždy je přece šance, že na konci Cesty leží vytoužený Poklad...

Jsem opět na cestách. Musím...

Jdu dál, výš, hlouběji, není co ztratit, hledám, pokusím se jen být mnohem poctivější. A vím, že takto mi zůstanou jen ti, co za to opravdu stojí... Tak není čeho se už bát! :-)



Kamerový jeřáb v akci

přidáno: 25.03.2009 | 1000x651 | 536 kB | kliknuto: 3892x | žádný komentář

Moje nová kolegyně, hlavní aktérka nového filmu o nejlepších lezcích a horolezcích ČR, špičková ženská a NAPROSTO SPOLEHLIVÁ severská spoluobdivovatelka Evina a náš nový kamerový jeřáb. Oba si za měsíc nepohodlí, zimy, neumývání se, fyzické a hlavně psychické dřiny v té daleké pustině zkusili opravdu své... Tedy Eva víc, jeřáb tu zimu celkem zvládal :-))

Kamerový jeřáb jsme pořídili pro speciální natáčení neobvyklých lezeckých scén... Tady je jeho kratší verze, která pro dané místo stačila.

Není snadné dovláčet ho i se vším dalším nutným vybavením až do pustiny, ale výsledky spolu s novou FULL HD kamerovou technikou (Sony EXDCAM EX1) jsou i pro mě zatím zcela neuvěřitelné.... Nechápu a mám radost, že z idey začly vznikat krásné věci. Poté i těžké věci dávají určitý smysl a to je to, co nás nutně požene dál...

A za neuvěřitelný zodpovědný přístup moc děkuju, beze slov smekám!!! :-)



Snadná cesta...

přidáno: 25.03.2009 | 980x650 | 354 kB | kliknuto: 3839x | 1 komentář

Nejlepší vybavení, nejlepší podmínky ze všech mých dosavadních cest na Sever... nejhorší peklo, nulová radost... Jenže to , co se děje za kamerou, to nikdo, kdo tam nebyl stejně nepochopí... vše vypadá snadno a tak samozřejmě, zadarmo...



39 záznamů | 2 strany | 30 záznamů na stranu
 1  2 »

zpět do hlavní nabídky
Nové komentáře u obrázků

STef: BYLO, NEBYLOJedno male9 mÄ›steÄŤko, v nÄ›mĹľ vle1dl malfd muĹľ s velkfdm egem. Jeho pravou rukou byl... »»

Leonardo: Canadian ekta regular kaaj korte hoi and ofcruose i need to use VPN. Qubee er connection nebar proth... »»

Albina: Vzhledem k technickfdm moĹľnostem si amisnditre1tor dovoluje pĹ™epsat podÄ›kove1ned paned Peerove9 d... »»

Marcellin: The truth just shnies through your post... »»

Jesus: Petra / Ahojda,tak jsem dokoukala Sneddani a teda nemam slov ,ty mÄ› doke1Ĺľeš vĹľdycky roeszme... »»

Deepak: Dobrfd den,dÄ›kujeme za ne1zor a pĹ™ipomednku. Situace kolem nove9ho obecnedho rozhlasu, jeho fioncn... »»

Yuriansah: Moje obledbene9 pluginy do FF: Firefox je fajn, ale nÄ›ktere9 weby tvrdošedjnÄ› vyĹľadujed Intern... »»


Tip: výpis posledních komentářů v plné délce včetně hodnocení, odkazu na obrázek a času vložení naleznete zde.


Tajemné hory na severu Moravy. Nechte se unést poslední výspou nekomerční Přírody u nás - RYCHLEBY-JESENIKY

Copyright © 2005, všechna práva vyhrazena. Webdesign Michal Škrabálek. Přebírání materiálu není dovoleno bez předchozího svolení.
Tento web běží na redakčním systému CalmCube. v1.023 (ArtCube) | 19187478 návštěv | 3893494 unikátních návštěv | 18 lidí online