Lepší je opotřebovat se, než zrezivět...
ÚVOD | ROHÁČE | FÓRUM | SPOLUPRÁCE | ZAJÍMAVOSTI | FILMY | FOTOGALERIE | VZKAZY | BERNARTWOOD

Startuje NOVÝ SERVER věnovaný horolezeckým a dobrodružným filmům - WWW.BERNARTWOOD.CZ

Rychlebské hory přidáno: 25.04.2005, 01:26:17
upraveno: 02.11.2005, 15:19:41
Přečteno: 33044x

Pro většinu lidí kraj neznámý a tajemný, kdesi na severu moravské země ukrytý...

Rychlebské hřebeny nejsou nejvyšších, rozhodně jsou však nejopuštěnější a nejmagičtější ze všech hřebenů země české.
Čarokrásné hory. Svou tichou krásou a romantikou s nádechem starých času okouzlí duši každého dobrého člověka.
Poodkryjme zlehka krásu starého horského pokladu.
Pokusme se nahlédnout do drsné a přeci tak křehké říše hor, poznejme i život zdejších lidí. Vydejme se do světa skal, tmavých hvozdu, zatopených lomu, zaniklých osad, hlubokých údolí a dosud svobodných hřebenů. Do světa plného smutně-krásné nostalgie, jež své největší poklady nevyjeví tomu, kdož v něj nevstoupíš s otevřeným srdcem, s pokorou, odvahou a úctou...


PODROBNÉ INFORMACE NA WWW.RYCHLEBY-JESENIKY.CZ


Hory

Nádherné pohoří Rychlebských hor leží ve střední Evropě, kde se rozprostírá na území dvou států. Převážná část pohoří leží v České republice, přesněji v nejsevernějším výběžku Moravy. Hlavní hřeben Rychlebských hor vytváří oficiální, a také zároveň přirozenou hranicí se sousedním Polskem.

Střední nadmořská výška pohoří je asi 650 m, výšková členitost do 600 m. Nejvyšším vrcholem je Smrk (1125m).
Hlavní hřeben Rychlebských hor je asi 47,5 km dlouhý. Jeho hraničními body jsou Kladské sedlo (817m) na jihozápadě a vrcholek Na vyhlídce (425m) nad obcí Bílá Voda na severovýchodě.

Území, kterým se tato publikace (CD Rychlebské hory) zabývá, tzv. Rychlebská oblast, je tvořeno dvěma celky. Prvním z nich jsou samotné hřebeny Rychlebských hor, druhý celek představuje přilehlá snížená oblast. Obě tyto části dále můžeme rozdělit na několiko částí.



Území samotných Rychlebských hor, tedy hlavní hřeben i jeho boční větve včetně přilehlých údolí, se dělí na tři základní podcelky.


Nejsevernější z nich se nazývá Travenská hornatina, která na polské straně hřebene volně přechází v Góry Zlote. Nejvyšší vrchol této Travenské hornatiny se nazývá Špičák (957m).

Jižní a zároveň nejvyšší podcelek nese jméno Hornolipovská hornatina, která v Polsku pokračuje pod názvem Góry Bialskie. Nejvyšším vrcholem je Smrk (1125m).

Třetí a nejvýchodnější podcelek je tvořen mohutným bočním hřebenem, kolmým na hlavní hřeben Rychlebských hor. Nazývá se Sokolský hřbet, nejvyšším vrcholem teto části je Studniční vrch (992m).

Hlavní hřebeny tří zmiňovaných horských podcelků Rychlebských hor se větví do velkého množství bočních hřebenů, které poměrně velice prudce přecházejí v mírně zvlněnou až nížinatou oblast na severovýchodě. Tato snížená oblast vytváří jakýsi pomyslný klín, který odděluje Sokolský hřbet od Travenské hornatiny. Svým pahorkovitým až plochým reliéfem se velice výrazně odlišuje od okolních horských hřebenů. V minulosti zde totiž docházelo k velice intenzivnímu působení pevninského ledovce, který tuto oblast výrazně modeloval.

Tuto sníženou oblast lze rozdělit na dvě části:

Romanticky zvlněná krajina s výraznými "ostrovními horami" se nazývá Žulovská pahorkatina
Úrodná a z velké části rovinatá krajina se nazývá Vidnavská nížina.


POPIS


Geologická stránka regionu Rychlebských hor je vskutku složitá a ojedinělá. Region Rychlebských hor se často nazývá "Kraj dřeva a kamene"... a právem! Více informací o rychlebských pokladech naleznete v části GEOLOGIE (viz. CD Rychlebské hory)

Velice významným geologickým a krajinným činitelem bylo čtvrtohorní pevninské zalednění. Obrovský skandinávský ledovec zasáhl asi před 250 000 lety až na Jesenicko a pokryl celou Vidnavskou nížinu, Žulovskou pahorkatinu a úpatí Rychlebských hor, a to až do nadmořských výšek okolo 500 m n. m. Rychlebské hory tak vytvořily první hradbu na jeho dlouhé cestě ze střední Skandinávie. Nádhernou ukázkou činnosti ledovce jsou překrásné oblíky na loukách zvaných Šíravy, asi 1 km východně od Kobylé nad Vidnávkou.

Tento obrovský ledovec zde po roztátí po sobě zanechal až 50 m mocné uloženiny, štěrkopísky z tavných vod a morény, tj. souvkové hlíny. Dodnes na mnoha místech narazíme na tzv. bludné balvany, které sem byly ledovcem doneseny až z oblastí středního Švédska. Nádhernou expozici těchto balvanů nalezneme ve Velké Kraši. V Rychlebském regionu často nalezneme také kdysi tolik cenné šedé a černé pazourky z oblasti kolem Baltského moře.

Rychlebské hory patří k úmoří Baltského a Černého moře. Prakticky každé údolí je odvodňováno potokem nebo alespoň bystřinou. Nádhernými skvosty zdejšího kraje jsou opuštěné a zatopené lomy na kámen. Obrovská jezera v Polsku rovněž patří mezi velké zajímavosti a atrakce regionu. Podrobnější informace o tajemném vodním světě Rychlebských hor naleznete zde, v sekci VODOPIS (viz. CD Rychlebské hory)


PODNEBÍ

Podnebí oblasti Rychlebských hor se nedá jednoznačně popsat. Rychlebské hory leží na rozhraní oceánského a kontinentálního podnebí.

Na relativně malém území nalezneme velké rozpětí nadmořských výšek, na čemž je podnebí přímo závislé. Všechna místa s vyšší nadmořskou výškou než cca 550 m se nacházejí v tzv. chladné podnebné oblasti, Vidnavská nížina a Žulovská pahorkatina leží v tzv. mírně teplé podnebné oblasti.

Průměrné množství srážek této oblasti se pohybuje mezi 600 až 1200 mm. Opět v závislosti na poloze a výšce daného místa. Nejsušší oblastí je okolí obce Vidnava, naopak nejvíce srážek ročně spadne v nejvyšších partiích Rychlebských hor. Na horách velká část těchto srážek spadne ve formě sněhu. Mocnost a průměrná délka sněhové pokrývky každoročně značně kolísá, můžeme však říci, že například na Smrku (1125m) se můžeme každoročně od poloviny prosince do 2. poloviny dubna bez jakýchkoliv problémů věnovat běžkařským aktivitám. Mocnost sněhové pokrývky v nejvyšších partiích se v březnu často pohybuje okolo 200 cm. První sníh na hřebenech napadá často již v první polovině října, poslední sněhové přeháňky nejsou velkou výjimkou ani začátkem měsíce května. V nížinách v posledních letech délka i mocnost sněhu značně kolísá sníh zpravidla několikrát za zimu napadne a poté zcela roztaje. Hřebeny Rychlebských hor jsou však zárukou kvalitního sněhu po mnoho měsíců.

Rychlebské hory nepatří mezi vysoká pohoří, nenalezneme zde proto vysoce položené holnaté nebo skalnaté hřebeny bez stromů. Proto se zde nesetkáme s nebezpečím lavin.

Důležitým činitelem však může být vítr, který může poměrně rychle přerůst v silnou vichřici, což v zimě může v kombinaci se sněhovou vánicí nepřipraveným lyžařům značně znepříjemnit pobyt v některých odlesněných vrcholových partiích hlavního hřebene. Pozor zejména na tolik oblíbeném běžkařském úseku mezi Smrkem (1125m) a Travnou horou (1120m).

Počasí se v různých částech regionu často velice odlišuje, zlomovým místem je hlavní hřeben a Sokolský hřbet, no a asi nejvýrazněji se často počasí mění při přejezdu Ramzovského sedla (760m). Nějaké poučky zaručující jistotu dobrého počasí se po zkušenostech z posledního desetiletí nedají použít, při předpovědi počasí však často platí spíše předpovědi polských médií pro přilehlou oblast Polska. Toto platí především pro celý Javornický výběžek!

Nádherným jevem, častým zejména v chladných částech roku, jsou inverze, kdy v níže položených oblastech panuje celý den hustá mlha, zatímco na hřebenech hor panuje slunečné počasí s azurovou oblohou. Člověk si pak připadá na hřebenech hor jako na ostrovech v moři.


PŘÍRODA

Rychlebské hory jako celek dosud nebyly vyhlášeny jako chráněná krajinná oblast, i když by si to pro svou jedinečnost právem zasloužily. Na jejich území však nalezneme obrovské množství výjimečných přírodních úkazů a výtvorů, z nichž některé byly vyhlášeny za Přírodní památky. Jedná se např. o Skalku u Kaní hory, Píšťalu a Nýznerovské vodopády.

Další vzácné výtvory mocné Přírody jako například Venušiny misky, Na špičáku, Jeskyně Na Pomezí nebo Borový vrch byly vyhlášeny dokonce jako Národní přírodní památky.

Vzácné mokřady zvané Vidnavské loučky a bývalý lom s vzácnou flórou u Skorošic zvaný Na Hadci byly prohlášeny za Přírodní rezervaci.

Zvířena a rostlinstvo Rychlebských hor jsou druhově velice bohaté. Podrobné popisy zdejších rostlinných a živočišných druhů nalezneme v mnoha odborných publikacích. Nejkrásnějším zážitkem je stejně přímé a živé setkání, které Ti nezprostředkuje ani ta nejodbornější encyklopedie. Dá se říci, že téměř na každé výpravě spatříme vysokou zvěř, zejména plaché srnky, na polích potom zajíce a lišku. Při troše štěstí spatříme také černého čápa, tetřeva hlušce nebo divočáka. Opravdovým zážitkem bývá setkání s vládcem zdejších hor, s mohutným dospělým jelenem. V 90. letech 20. století se ve zdejších horách po několik let dokonce potulovala medvědice!!!


HISTORIE

První zmínky o osídlení kraje pod Rychlebskými horami pocházejí ze střední a mladší doby kamenné. Vystřídali se představitelé lužické kultury, žili zde také Kelti, počátkem našeho letopočtu jsou zde zmínky o germánských kmenech Burgundů a Vandalů.

Historická dokumentace také nasvědčuje tomu, že zde v 12. až 14. století žije převážně slovanské obyvatelstvo, změna nastává v 14. století, kdy na území Moravy a Slezska přichází německé obyvatelstvo. V následujících stoletích je toto území dosídleno německým etnikem. Můžeme říci, že od poloviny 18. století do poloviny 19. století se etnická struktura obyvatelstva v podhůří Rychlebských hor ustálila s jednoznačnou převahou německého obyvatelstva.

Tento kraj, který byl součástí Slezska, sdílel rozmanité dějinné osudy střední Evropy.

Odehrávali se zde boje husitských vojsk. Toto území také silně poznamenala třicetiletá válka (1618 - 1648), kdy docházelo k plenění vesnic a městeček, jak ze strany švédských, tak i ze strany císařských vojsk. Nejednu vesničku a městečko ovládali loupeživí rytíři z rodu Wüstenhubů a později Haugwitzů (14.století). A ani „černá smrt“ nenechala tento kraj stranou.

Velké změny přinesla do tohoto kraje válka o Slezsko v polovině 18. století, mezi Marií Terezií a pruským panovníkem Bedřichem II. V důsledku vratislavského míru z roku 1742 bylo území pod Rychlebskými horami již navždy rozděleno hranicí - jedna část zůstala Rakousku (nyní v České republice) a druhá byla přičleněna k Prusku (nyní v Polsku).

Z novodobých dějin bychom neměli zapomenout na událostí obou světových válek, ze kterých zejména ta druhá radikálně změnila osudy lidí žijící v tomto nádherném kraji. V poválečných letech byli téměř všichni Sudety obývající Němci odsunuti do Německa. K tomuto území patřil i kraj pod Rychlebskými horami.

Hranice s Polskem se uzavřela, mnohé, zejména nádherné horské osady nebo části vesnic byly zbourány. Do opuštěných vesnic se často z donucení přistěhovali noví obyvatelé ze všech koutů Československa, ale i Evropy, zejména z Řecka či Rumunska. Bohužel se našlo i mnoho těch, kteří sem přišli pouze krátkodobě "zlatokopčit" na opuštěných majetcích vyhoštěných Němců.

Kraj pod Rychlebskými horami již nikdy zdaleka nedosáhl původního počtu obyvatel. Mnoho středních a menších průmyslových podniků zaniklo. Většina lidí začala pracovat v zemědělství.

Z kdysi velice kulturního a relativně prosperujícího kraje se rázem a násilně stal "bezvýznamný" a okrajový, různými vládami různých režimů opomíjený region, který se z této nešťastné poválečné doby vzpamatovává dodnes. Podrobnější informace nalezneme v sekci HISTORIE (viz. CD Rychlebské hory)

Na druhou stranu tato izolace přeci přinesla jedno obrovské a nesmírně cenné pozitivum! Tímto pokladem je právě nádherná, čistá a běžným turistickým konzumem nedotčená Příroda, která nemá v České republice obdoby. To, co už prakticky nenajdeme nikde v Krkonoších, klid, pokoj a nekomerčního ducha kraje, toto nám nabízí Rychlebské hory.

Právě neporušená Příroda, nádherné hory a ojedinělá atmosféra tohoto výjimečného kraje jsou nejcennější devizou zdejších lidí. Lidí vesměs dobrosrdečných a pohostinných, kteří si však většinou vůbec neuvědomují jeho nesmírnou hodnotu a neváží si ho. Je smutné, že drtivá většina místních nezná ani nejbližší kopec pod kterým celý život žijí...

Velké štěstí pro všechny čisté a dobrodružné duše, které uslyšely a poslechly to tajemné volání starých Rychlebských hvozdů...


TURISTIKA

Turistika proniká do této oblasti jen velice pozvolna. To zejména kvůli nerozvinuté turistické infrastruktuře. A také díky minimální znalosti a osvětě tohoto odlehlého koutku země. Rychlebské hory stále ještě leží ve stínu mnohem známějšího a oblíbenějšího pohoří sousedních Jeseníků. V Rychlebských horách nalezneme stovky kilometrů špičkově značených turistických terénů a cyklostezek různých náročností. Koupání v desítkách zdejších zatopených lomů patří k nádherným zážitkům. Neznám u nás krásnější a romantičtější zimní hřebenovku, než jakou nabízí Rychlebské hory. Nenalezneme zde však megalomanské horské hotely, na zdejší vrcholy nevedou lanovky, při bouři se na hřebenu neschováš v žádné horské chatě... A zatímco hlavní hřebeny Jeseníků v sezóně ožívají desetitisíci zábavy a krásy chtivých turistů, Rychlebské hory představují oázu klidu, samoty a čistoty. Pouze ti odvážnější a méně nároční si mohou dovolit pustit se opuštěnými hřebeny a hlubokými údolími až k pramenům zdejších křišťálových říček, stulených v tichém klínu hor, nezamořených dosud komercí a chvatem davů "módních turistů"...

Rychlebské hory jsou cílem lidí, kteří jsou většinou jiní než konzumní "turistíci" vyhledávající komfort a pohodlnost moderních horských středisek. Lidí přátelštějších a otevřenějších... Zejména mimo hlavní sezónu, kdy sem přijdou jen ti nejskalnější, si zde člověk může velice příjemně a srdečně pohovořit prakticky s každým člověkem, který se zde pohybuje...

Přestože co do krás je v mnohém dalece předstihují, zůstávají Rychlebské hory ve stínu ostatních krásných českých pohoří. Bohudík, chce se mi podotknout...

Na druhou stranu právě fungující turismus je jedna z mála věcí, které mohou při rozumném přístupu místních obyvatel pozvednout jejich životní úroveň. Slovo rozumném je zde z dlouhodobějšího hlediska zcela klíčové!!!

Věčné dilema pro člověka, který miluje atmosféru a opuštěnost zdejších hor a zároveň mu není lhostejný život místní lidí. Aneb "Jak nezničit to, co dělá Rychlebské hory Rychlebskými horami" a zároveň poodhrnout něco z jejich krásy také ostatním"...

Neskromnou snahou tohoto průvodce je přispět k lepšímu poznání Rychlebských hor a přilehlého kraje, a tím snad i k pochopení a ozdravení vztahu dnešního člověka "ne-rozumného" k tomuto skvostu naší křehké Přírody.

Při vstupu do tohoto drsného horského, ale přesto nesmírně křehkého světa se prosím chovej tiše, ohleduplně a uctivě... Neplaš zvířata, nepokřikuj, neodhazuj odpadky ani zbytky jídel, netrhej zbytečně květy! Představ si, jak by to vypadalo, kdyby každý návštěvník utrhl jen jedinou květinu a odhodil jednu plechovku nebo obal od tatranky...

I při zvolna se zvyšujícím počtu dnešních, často bezohledných turistů však Rychlebské hory jsou a věřím, že i nadále zůstanou nejsvéráznějším a rozhodně NEJSVOBODNEJŠÍM pohořím překrásné země české...


TEXT JE MALÝM ZLOMKEM Z OBSAHU CD-ROM RYCHLEBSKÉ HORY.
Toto mimořádně obsáhlé CD, které spolu s prvním profesionálním dokumentárním uměleckým filmem o celé Rychlebské oblasti vznikalo téměř 3 roky. Obojí vydal BERNARTWOOD v roce 2004. Autor CD a filmu Petr Pavlíček




Komentáře, dotazy


Jméno: Email:
Web: Místo:


Ochrana proti SPAMu (opište následující kód): 145


Komentáře, dotazy
Komentáře jsou řazeny od nejstaršího po nejnovější.

chemlon | 27.04.2005, 16:40:05

Osobne jsem v Rychlebkach videl i stopy a trus Rysa. Existenci male populace teto nadherne kockovite selmy potvrdil i revirnik. Bohuzel uz asi 2 roky nebyly udajne pozorovany zadne stopy (prej mel svoji oblibenou trasu od Spicaku smerem na Nýznerov). Asi posledniho Rysa zastrelil nejakej myslivec ze Skorosic a stejne dopadl i ten zatoulanej meda. Toho porad lakali na pach koniny, kdyz v lese privazali chudaka kone ke stromu...Ale meda se jim na maso vyprdl a raci chodil ke krmelcum na zdejsi pochutiny. A tak ho odpraskli udajne az na Xtej pokus...Hold pro vetsinu je to jen skodna nebo pekna trofej.


Lukáš Hampl | lukas.liberec@seznam.cz, | http://izerky.net | 03.05.2005, 16:59:50

Dobrý den Petře.
Píšete tu o CD-ROM Rychlebské hory. Koukal jsem do sekce BERNARTWOOD a nic jsem tam o něm nenalezl, což mě dost mrzí. Nepřidáte o tomto CD více informací na Vaše stránky - třeba, co všechno obsahuje, jestli se zmiňuje i o velice zajímavé polské části pohoří, či za kolik by bylo možné si ho koupit? Děkuji moc a přeji mnoho úspěchů tomuto projektu.

_____

Odpověď: Ahoj:-) Informace o CD-ROM a DVD RYCHLEBSKÉ HORY se zde objeví, až budou k mání. První vydaní proběhlo již před rokem, ale plánovaná velká edice ztroskotala na nesplněných slibech některých místních "mocných", kteří po vytvoření jaksi zapoměli... i přestože měli veliký zájem na produktech být, což se také stalo (nejedná se o firmy a hotely apod., z "komerce" je to zaměřeno pouze na obce, drtivou většinu filmu i CD tvoří naše jedinečná Příroda a vše , co s ní souvisí). Ale po roční pracovní pauze v tomto jinak čistém a nádherném kraji sbírám novou chuť a již se na mnohém pracuje:-)



Petr


Pavel Javorek | 13.07.2005, 22:49:32

Osobně jsem Rychleby objevil již v roce 84 poflakoval jsem se tam na svůj svatý týden před maturitou a za celou dobu jsme tam s kolegou nepotkali živáčka. Uprostřed Evropy věc nevídaná a nádherná.


Va-shek | va-shek@seznam.cz, | 20.09.2005, 21:56:55

Dobrej
Dík za tip na krásnej kout světa. Předtím jsem nevěděl že Rychlebky jsou, dnes vím že pokuď to půjde zajedu tam zas. S pozdravem Vašek.


donquijote | donquijotedelamancha@seznam.cz, | 19.10.2005, 22:27:15

Ahoj. Nemáte náhodou někdo zkušenosti se zimním přechodem Rychlebek? Jestli jo, tak bych uvítal jakékoliv informace. Jsou potřeba sněžnice, nebo stačí běžky?


Lukáš Doležel | dolezel@flexoper.cz, | Olomouc | 04.11.2005, 08:12:04

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat jakým způsobem se dá objednat CD o Rychlebských horách. Mám to tam moc rád a proto mě tohle CD moc zajímá. za odpověď předem děkuji. Lukáš Doležel

_____

Odpověď: O CD si můžete napsat zatím pouze mailem, cena 249Kč, ale v brzké době se objeví objednávací formulář a podrobné info nejen zde, ale hlavně na novém webu o těchto horách www.rychleby-jeseniky.cz.

Petr P.


minarová | minarova@spsnome.cz, | Nové Město nad metují | 21.11.2005, 13:36:41

Prosím, poskytněte nám informace o ubytování v Rychlebských horách.
Máme zájem strávit tu letní dovolenou v roce 2006. Děkuji.


Bumby | josef.zahora@pepicek.cz, | Liberec | 13.07.2006, 15:50:19

Ahojky, moc mě zaujala ta pasáž o zatopených lomech. Mohu se zeptat jak je dostupnost a je známá nějaká hloubka. Díky Pepek


Hanka | chmelarovah@seznam.cz, | www.foceni.tym.cz | Hranice | 07.04.2007, 23:44:09

Krásné fotky - velmi ráda se podívám alespoň na krásné foto přírody když už sama nemůžu na ta místa se podívat.


Ondra | paara@seznam.cz, | 03.06.2008, 10:12:51

Už několik roku trávíme letní dovolenou právě v Rychlebských horách a jejich krása, klid a kouzlo nás tam vee vždy znovu. Opravdu krásný kus naší země. Jen si ho vážit a chránit jej je důležité.


Anonymní | pkoca@seznam.cz, | 24.09.2010, 21:33:20

Dobrý den,
chci se zeptat proč nefunguje webová stránka: WWW.RYCHLEBY-JESENIKY.CZ, zda někdy bude fungovat.


Johnavon | gdaniel@arcadiasolutions.com, | http://www.bing.com/ | sMWNsfUTGWFtUx | 26.10.2012, 14:31:36

That's going to make things a lot eaeisr from here on out.


Související:

=> ZAJÍMAVOSTI

____________________________

Tento text je nepatrným úvodním zlomkem obsahu
CD-ROM RYCHLEBSKÉ HORY.

Toto mimořádně obsáhlé CD, které spolu s prvním profesionálním dokumentárním uměleckým filmem o celé Rychlebské oblasti vznikalo téměř 3 roky. Obojí vydal BERNARTWOOD v roce 2004. Autor CD a filmu Petr Pavlíček

_______________________________

FOTOGRAFIE RYCHLEBEK

HORSKÁ CHATA

LOVECKÁ CHATA
_______________________________


PŘÍRODA




LEZENÍ




STAVEBNÍ PAMÁTKY



_______________________________


_______________________________

Navštivte nový portál studia BERNARTWOOD, věnovaný tajemnému kraji na severu Moravy.

WWW.RYCHLEBY-JESENIKY.CZ

___________________________



Tajemné hory na severu Moravy. Nechte se unést poslední výspou nekomerční Přírody u nás - RYCHLEBY-JESENIKY

Copyright © 2005, všechna práva vyhrazena. Webdesign Michal Škrabálek. Přebírání materiálu není dovoleno bez předchozího svolení.
Tento web běží na redakčním systému CalmCube. v1.023 (ArtCube) | 17959743 návštěv | 3648131 unikátních návštěv | 21 lidí online